Magie je celý náš svět.....

Popravdě - vampyrismus je bez hranic, je původu astrálního - tedy nehmotného. Vznikl již při tvoření a dříve či později se projevil v každé významnější kultuře na Zemi.
Tvrdí se, že Vampyrismus povstal v dobách velkého Egypta (asi 30 000 let př.Kr.), mocí egyptských černých mágů nebo je jeho původ připisován do asijských stepí a přiřazován ke kočovným kmenům, zatímco jeho vládnoucí dynastie pak na Balaton a do území tajemné Transylvánie. Vampyrismus tu, ale byl již mnohem a mnohem dříve. Všechny tyto zmíněné původy jsou již jen viditelné a zaznamenané kořeny doposud rozrůstajícího kmene.
Jeho počátek se ztrácí kdesi ve vzdálené záři pohanských ohňů a prvotních magických rituálů. Přesně tam se začalo vytvářet jedno z nejstarších náboženství na Zemi, před 27 000 let (toto náboženství se nazývá v dnešním světě "WICCA"). Ve vzývání božstev temných i nebeských. V uctívání života a volání smrti. Z té záře uctívání, volání a víry povstal ten, který nepatří temnotě ani nebi, který obývá obě říše, jak hmotnou tak i astrální.
Tak zrodil se Nosferatu, mocný vládce, poutník mezi světlem a tmou, životem a smrtí. Pradávný nadřazenec nad oběma světy. Genius vampyrismu, upírský velekněz. On je nadřazenec nad vším. Vrací k životu vše to, co se v kapkách krve ztrácí z tohoto světa, z lidských osudů, přání a životů. Propůjčí tak poznání magie, ale je nucen respektovat i velikost Boží.
Vampíři, též upíři, jsou dle různých zdrojů pekelné stvůry s nadlidskou silou, hbitostí a inteligencí postižené nesmrtí. Vesměs mají bledé tváře i celou pokožku, jen rty bývají krvavě rudé, pravděpodobně díky způsobu obživy - upír se totiž živí krví smrtelníků. Charakteristickým znakem těchto stvůr pak bývají nepřirozeně dlouhé špičáky, jimiž se upír zakousává do oběti s úmyslem sát krev.
Tito zplozenci pekel mají schopnost rozšiřovat své řady právě touto odpornou metodou, tedy sáním krve. Podle známého lékaře Cornella Pery z Trinsicu, který se v minulém století zabýval studiem vampírů, sliny upíra přenášejí nemoc, kterou pojmenoval Vampyrism.
Cornell Pery nám ve svém díle podrobně osvětlil, jak Vampyrism působí. Nejprve se slinami infikuje otevřená rána, podle Peryho k tomu dochází jen při sání krve, ale novější zprávy hovoří, že někdy stačí pouhé kousnutí upírem k přenesení nemoci. Infikovaný se pak, pokud setkání s vampírem vůbec přežije, začíná sám měnit ve vampíra. Postižený postupně zapomíná na svou lidskost, sluneční svit se mu stává nesnesitelným a po několika málo dnech jej i začíná zraňovat, straní se jej proto a přivyká zcela nočnímu životu, přes den spí. Postupem času zapomíná zcela na své lidství, začíná se živit krví a stává se lidem nebezpečný, mohutní jeho svalová hmota.
Je tedy nezbytné postiženému podati léku zvaného "Vampyre defoliant", jehož objevem Cornell Pery završil své životní dílo. Bohužel tento lék není snadné vyrobit a to z důvodu vzácnosti některých přísad. Nicméně recept je znám a mistři léčitelé vědí, jak lék destilovat.